novinky & blog | Careinfo

novinky & blog

Novinky z webu MPSV pro rok 2023

Úhrady poskytovatelům sociálních služeb
Maximální úhrady se podle novely vyhlášky zvyšují většinou o desetikoruny. V případě klientů, kteří jsou odkázáni na služby v rozsahu více než 80 hodin měsíčně, zůstanou některé úhrady na stejné úrovni jako doposud. Nová vyhláška poskytovatelům
kompenzuje rostoucí náklady, se kterými se v poslední době potýkají.

Podrobnosti ohledně nové úhradové vyhlášky najdete zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/uhradova-vyhlaska-od-ledna-socialni-sluzby-budou-mit-moznost-si-uctovat-vice-vynahradi-se-jim-rostouci-naklady

Účinnost: 1. ledna 2023

Zvýšení příspěvku na zvláštní pomůcku: zdvihací/zvedací plošiny
S ohledem na růst cen se zvyšuje i maximální příspěvek na pořízení svislé zdvihací nebo šikmé zvedací plošiny ze 400 tisíc na 500 tisíc Kč. Tato pomůcka umožní lidem, kteří se bez ní neobejdou, co nejdéle zůstat v domácí péči. Hranice součtu vyplacených příspěvků za 60 kalendářních měsíců se nemění, i nadále činí 800 tisíc Kč.

Účinnost: 1. prosince 2022

Zvýšení příspěvku na mobilitu
Příspěvek na mobilitu se zvýší z nynějších 550 na 900 Kč měsíčně. Tato částka bude vyplacena automaticky, není tedy třeba o nic žádat. Zvýšený příspěvek na mobilitu lidé dostali poprvé v prosinci 2022. Ti, kdo využívají zdravotnické prostředky pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo plicní umělou ventilaci, dostanou příspěvek na mobilitu ve výši 2 900 Kč. Tato částka bude vyplácena za prosinec, tedy v lednu 2023.

Účinnost: 1. prosince 2022

Sjednocení podmínek pro příspěvek na bydlení
Jednou z nejdůležitějších dávek, které rodinám i seniorům nyní pomáhají s rostoucími náklady, je příspěvek na bydlení. V minulých měsících se několikrát zvyšovaly normativy, naposledy mimořádně od října. Výrazně se zjednodušila administrativa. Od ledna tento příspěvek projde podle návrhu MPSV několika změnami. Úprava se týká především tzv. normativních nákladů na bydlení, z nichž se nárok na dávku i její výše odvozují. Z dostupných analýz totiž vyplývá, že některé domácnosti naráží
na strop normativů častěji, než jiné (např. jedno a dvoučlenné domácnosti).

Podrobnosti se můžete dočíst na webu MPSV, kde najdete i nový online formulář: https://www.mpsv.cz/web/cz/prispevek-na-bydleni

Účinnost: 1. ledna 2023 (schváleno Senátem 14. 12. 2022)

Zefektivnění lékařské posudkové služby
Dojde k posílení a zrychlení práce lékařské posudkové služby díky zapojení vybraných profesí nelékařských zdravotnických pracovníků. Posuzování invalidity či příspěvku na péči tak bude rychlejší a efektivnější, správnost posudku však bude vždy stvrzena posudkovým lékařem. Cílově by mělo být vytvořeno až 160 systemizovaných míst pro tyto
pracovníky. Další opatření se týkají zefektivnění činnosti, např. stanovení lhůty pro předložení podkladů k posouzení zdravotního stavu či nová forma kontroly dočasné pracovní neschopnosti na základě písemné informace.

Více informací je k dispozici na této stránce: https://www.mpsv.cz/documents/20142/2786931/TZ_LPS_Sen%C3%A1t_021222.pdf/ef18fc84-91b0-5b12-fd2d-ed0b0d1a8ae3

Účinnost: 1. ledna 2023

Novinky v poskytování domácí péče pro rok 2022 z webu MZCR.CZ / platné i v roce 2023

Dne 1. ledna 2022 vejde v účinnost zákon č. 371/2021 Sb., kterým se mění znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. (tisková zpráva k nahlédnutí zde) V oblasti domácí a ošetřovatelské péče dojde zejména k následujícím změnám.

Novela přinese změnu v indikaci domácí péče. V současnosti může domácí péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění indikovat pouze ošetřující lékař po hospitalizaci pacienta (bez omezení odbornosti) nebo registrující praktický lékař. S účinností výše uvedené novely bude možné, aby domácí péči indikovali po omezenou dobu (14 dní, v případě paliativní péče až 3 měsíce) rovněž lékaři s dalšími odbornostmi, např. ambulantní specialisté, lékaři poskytovatele poskytující lékařskou pohotovostní službu, lékaři poskytovatele poskytujícího zdravotní služby na urgentním příjmu, a to i v případech, kdy pacient nebyl hospitalizován.

Dále bude novelou zavedena možnost preskripce vymezených zdravotnických prostředků v ošetřovatelské péči sestrami. Všeobecným nebo dětským sestrám se specializovanou působností nebo zvláštní odbornou způsobilostí, bude umožněno, aby předepisovaly zdravotnické prostředky tehdy, pokud v rámci indikace domácí péče ošetřující lékař uvede, které skupiny zdravotnických prostředků bude sestra konkrétnímu pacientovi předepisovat samostatně, přičemž se tato delegace uplatní jen po dobu, na kterou je poskytování péče doporučeno. Jedná se např. o krycí a obvazový materiál, zdravotnické prostředky pro inkontinentní pacienty a pro pacienty se stomií a zdravotnické prostředky pro kompresivní terapii.

Od 1. ledna 2022 nabude účinnosti též zákon č. 365/2021 Sb., kterým se mění znění zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela s sebou přinese zvýšení dostupnosti potřebné domácí zdravotní péče pro pacienty v domácím prostředí, neboť dojde k rozšíření výjimky ze zákazu stání, která v současně době platí pro lékaře konající návštěvní službu, též na řidiče vozidla poskytovatele domácí zdravotní péče.

Pro rok 2022 byla v segmentu domácí péče uzavřena dohoda v rámci dohodovacího řízení, která zachovává základní úhradové mechanismy z roku 2021 a pouze parametricky upravuje hodnoty bodu a růstové a bonifikační koeficienty. Referenčním obdobím zůstává stále rok 2019, jelikož rok 2020 byl významně ovlivněn pandemií COVID-19.

Aby byla podpořena možnost péče o pacienty v terminálním stavu v domácí péči, je i pro rok 2022 stále ponecháno zohlednění úhrady za péči o pacienty v terminálním stavu u odbornosti 925 podle seznamu výkonů nad rámec maximální úhrady. Stejně tak výkony přepravy v návštěvní službě se nezapočítávají do limitace maximální úhrady.

Celková výše úhrady u odbornosti 925 bude navýšena, stejně jako v ostatních segmentech, částečně plošně a částečně ve vazbě na splnění kvalitativních kritérií (pokud podíl unikátních ošetřených pojištěnců ošetřených v hodnoceném období s některou z vyjmenovaných diagnóz podle mezinárodní klasifikace nemocí překročí 25 %, navýší se hodnota bodu odbornosti 925 podle seznamu výkonů o 0,07 Kč. Při plnění kvalitativních kritérií nedochází pouze ke zvýšení hodnoty bodu, ale i celkové výše úhrady v případě, že podíl pojištěnců s vykázanými výkony v době mezi 22 a 6 hodinou a v den pracovního klidu nebo pracovního volna je alespoň 25 %, dále v případě, že podíl vybraných materiálových výkonů je alespoň 35 % a dále v případě, že podíl počtu ošetřených s vybranými diagnózami překročí 25 %. Při splnění všech kvalitativních kritérií může být celková výše úhrady navýšena až o 21 %.

Nad rámec dohody uzavřené v segmentu domácí péče v dohodovacím řízení došlo k dodatečnému navýšení hodnot bodu a maximální výše úhrad analogicky s navýšením úhrad v segmentu akutní lůžkové péče. Dodatečný růst v segmentu domácí péče vyvolaný růstem tarifních platů v akutní lůžkové péči činí 4,44 %.

Zároveň došlo pro rok 2022 ke změnám v Seznamu zdravotních výkonů, kde jednak dochází k dalšímu navýšení mzdových indexů zdravotnických pracovníků o 10 % (což již v dohodě z dohodovacího řízení bylo zohledněno skrze nižší hodnotu bodu) a dále dochází ve veřejném zájmu k navýšení bodového ohodnocení dopravního výkonu domácí péče z 14,66 bodů/km na 16,49 bodů za km, tj. o téměř 13 %.

Celkový meziroční růst segmentu po započtení růstu z dohodovacího řízení, růstu plynoucího z růstu platů a růstu dopravního výkonu se odhaduje minimálně na 9 %.

Do Seznamu zdravotních výkonů se nově zavádí výkon „převaz PICC“ za 476 bodů.

Přímá citace z webu: https://www.mzcr.cz/novinky-v-roce-2022-pri-poskytovani-zdravotni-pece-ve-vlastnim-socialnim-prostredi/

Novinky v ošetřovném od 1.1.2022

Od 1. 1. 2022 se rozšiřuje okruh osob, které mohou čerpat ošetřovné, a mění se i definice dlouhodobého ošetřovného. Jaké další novinky a změny nás čekají v zákoně o nemocenském pojištění od letošního roku?

V dnešním článku se zaměříme na novinky, které nás čekají v oblasti ošetřovného od roku 2022. Předně je nutné zdůraznit, že se budeme zabývat změnami, které plynou z novelizace zákona o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.). Z důvodu mimořádné situace se ještě objevilo tzv. krizové ošetřovné, které má však samostatný zákon a bylo přechodného charakteru (koncem loňského roku bylo schváleno nové krizové ošetřovné se zpětnou účinností k 1. 11. 2021).

Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění, jehož podmínky určuje § 39 a násl. zákona o nemocenském pojištění. Dosud bylo zvykem, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec s účastí na nemocenském pojištění, pokud pečuje o jiného člena žijícího ve společné domácnosti, popřípadě pečuje o dítě mladší 10 let rodič (ten nemusel splňovat podmínku společné domácnosti).

Od 1. 1. 2022 dochází ke změně, která v podstatě rozšíří okruh osob, které mohou ošetřovné čerpat. Podmínku společné domácnosti totiž nebude muset splňovat zaměstnanec, který ošetřuje příbuzného v linii přímé, dále ten, který pečuje o sourozence, manžela/manželku, registrovaného partnera či registrovanou partnerku nebo rodiče manželů či registrovaných partnerů.

Připomeňme, že příbuzné v linii přímé vymezuje § 772 občanského zákoníku jako osoby, pochází-li jedna od druhé. Tento poněkud krkolomný právní pojem v podstatě znamená linii prarodič – rodič – dítě (u dítěte prakticky nepředpokládám, že by mohl původní prarodič čerpat ošetřovné, byť je také z definice zákona příbuzným v linii přímé).

Nejčastějším případem (který byl ostatně i hojně zmiňován při projednávání novely zákona o nemocenském pojištění), kdy bude možné čerpat ošetřovné novým okruhem osob, můžeme zmínit situaci, kdy babička nebo dědeček bude pečovat o své vnouče do 10 let věku. Nemusí žít spolu ve stejné domácnosti, ale pochopitelně platí, že se o dítě musí po dobu poskytování ošetřovného starat oni, nikoli rodiče.

Nezbytnou podmínkou, aby ošetřovné mohli čerpat prarodiče, je skutečnost, že oni sami jsou zaměstnanci s účastí na nemocenském pojištění – nezapomínejme na to, že ošetřovné je jednou z dávek tohoto pojištění, a tak kryje alespoň část výpadku příjmu, pokud není možné výdělečnou činnost vykonávat. Z takové výdělečné činnosti musí být odváděno nemocenské pojištění za zaměstnance, jinak nárok na ošetřovné není.

Méně častým případem, kdy bude od 1. 1. 2022 umožněno nově čerpat ošetřovné bez ohledu na podmínku společné domácnosti, je již zmíněná péče o sourozence, manžela/manželku, registrovaného partnera/registrovanou partnerku či rodiče manželů/manželek nebo registrovaných partnerů/partnerek. Opět se však musí jednat o skutečnou péči takového zaměstnance s účastí na nemocenském pojištění osobě, která péči potřebuje na základě rozhodnutí lékaře.

Rozhodnutí o potřebě péče vydává ošetřující lékař na předepsaném tiskopise s vyznačením délky potřeby péče. Zaměstnanec, který bude pečovat, předkládá vyplněný tiskopis svému zaměstnavateli, čímž má zároveň omluvenou absenci v zaměstnání. Dávku následně vyplácí správa sociálního zabezpečení – na tomto postupu se nic neměnilo a platí stále. Stejná zůstává i výše této dávky z nemocenského pojištění – činí 60 % denního vyměřovacího základu zaměstnance, který o ošetřovné žádá.

Dlouhodobé ošetřovné

Zákon o nemocenském pojištění dále definuje dlouhodobé ošetřovné jako další z dávek nemocenského pojištění. Zde dochází od 1. 1. 2022 ke změně délky, kdy došlo u ošetřované osoby k hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče, aby nárok na tuto dávku vznikl.

Do konce roku 2021 byla v zákoně stanovena délka alespoň sedmi kalendářních dnů. Od roku 2022 bude za ošetřovanou osobu v rámci dlouhodobého ošetřovného považovaná fyzická osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň čtyři kalendářní dny po sobě jdoucí (přičemž se do doby hospitalizace počítá i den nástupu na hospitalizaci a den propuštění z hospitalizace).

V zákoně zůstala podmínka, kdy osoba splňuje definici ošetřované osoby, kterou je předpoklad, že zdravotní stav po propuštění do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Nově byla do zákona zapracována další definice, kdo se považuje za ošetřovanou osobou. Tou je tedy „fyzická osoba v inkurabilním stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí; v tomto případě se podmínka hospitalizace nevyžaduje“. Jedná se v podstatě o osoby v poslední fázi života, protože inkurabilní znamená nevyléčitelný.

Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vystavuje ošetřující lékař zdravotnického zařízení, které poskytuje lůžkovou péči a které ošetřovanou osobu propouští z hospitalizace (v případě osoby v inkurabilním stavu půjde o ošetřujícího lékaře mimo hospitalizaci), a to na žádost ošetřované osoby.

Novinkou je skutečnost, že žádost lze podat do osmi dnů po dni propuštěné ošetřované osoby z hospitalizace – do konce roku 2021 platilo, že žádost je nutné podat nejpozději v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. Lékař pak bude mít na rozhodnutí tři pracovní dny.

Další podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné zůstávají v zákoně stejné jako doposud. Patří mezi ně i výše této dávky, která činí jako u běžného ošetřovného 60 % denního vyměřovacího základu osoby, která je ošetřující osobou.